Učme sa konať dobre

27. február 2024 / pápež František

Vytlačiť

Z ranného kázania v Dome sv. Marty 3. 3. 2015, k evanjeliu:

Mt 23, 1 - 12

Ježiš povedal zástupom i svojim učeníkom: „Zákonníci a farizeji zasadli na Mojžišovu stolicu. Preto robte a zachovávajte všetko, čo vám povedia, ale podľa ich skutkov nerobte: lebo hovoria, a nekonajú. Viažu ťažké až neúnosné bremená a kladú ich ľuďom na plecia, ale sami ich nechcú ani prstom pohnúť.

Všetko, čo robia, konajú iba preto, aby ich ľudia videli: rozširujú si modlitebné remienky a zväčšujú strapce na šatách, radi majú popredné miesta na hostinách, prvé stolice v synagógach, pozdravy na uliciach a keď ich ľudia oslovujú Rabbi.

Vy sa nedávajte volať Rabbi, lebo len jeden je váš Učiteľ, vy všetci ste bratia. Ani Otcom nevolajte nikoho na zemi, lebo len jeden je váš Otec, ten nebeský. Ani sa nedávajte volať Učiteľmi, lebo len jediný je váš Učiteľ, Kristus. Kto je medzi vami najväčší, bude vaším služobníkom. Kto sa povyšuje, bude ponížený, a kto sa ponižuje, bude povýšený.“

Pokud se učíme prokazovat dobro, Bůh velkoryse odpouští každý hřích. Pokrytectví, předstíraná svatost však nepromíjí nic – konstatoval papež František v homilii při ranní mši v kapli Domu sv. Marty. 

Pokrytečtí světci mají starost o to, aby se také v nebi zdáli něčím víc; posvěcení hříšníci se i navzdory zlu, kterého se dopustili, učí prokazovat více dobra. Není pochyb o tom, koho preferuje Bůh, řekl papež František, který na tyto dvě kategorie zaměřil svoji promluvu.

Slova proroka Izaiáše (Iz 1,10.16-20) - vysvětlil v úvodu - jsou „rozkazem a zároveň pozváním, jež přicházejí přímo od Boha: »Přestaňte jednat zle, učte se jednat dobře«, braňte sirotky a vdovy, to znamená – zdůraznil papež – ty, na které nikdo nepamatuje, a mezi něž patří také opuštění staří lidé, děti, které nechodí do školy, a neumějí ani znamení kříže. Za tímto rozkazem a pozváním je vlastně neustálá výzva k obrácení:

„Jak se ale mohu obrátit? »Učte se jednat dobře«. To je obrácení. Špínu srdce nelze odstranit jako nějakou skvrnu. Jít do čistírny a odejít čistí. Odstraňuje se jednáním, což je cesta, která se liší od té špatné. »Učte se jednat dobře« - taková je cesta konání dobra.

A jak prokazovat dobro? Snadno. »Hledejte spravedlnost, přispějte utlačenému, sirotku pomozte k právu, zastaňte se vdovy«. Připomeňme, že v Izraeli byli právě sirotci a vdovy těmi nejchudšími a nejpotřebnějšími. Jim prokazujte spravedlnost, jděte tam, kde jsou rány lidstva a kde je mnohá bolest... A takto, dobrým jednáním očišťuješ svoje srdce.“

Příslib obmytí srdce, tedy odpuštění přichází od Boha, který nevede účetnictví hříchů toho, kdo má bližního konkrétně rád.

„Jednáš-li takto, ubíráš-li se touto cestou, na kterou tě zvu – říká nám Pán - »i kdyby jak šarlat byly vaše hříchy, vybílí se jako sníh«. Je to nadsázka. Pán zveličuje, ale je to pravda! Pán nás obdarovává svým odpuštěním. Pán odpouští velkoryse. Neříká: »Odpustím potud a potom uvidíme dál«. Nikoli! Pán odpouští vždycky všechno. Všechno! Chceš-li však, aby ti odpustil, musíš se vydat cestou konání dobra. Toto je dar!“

Naproti tomu dnešní evangelium (Mt 23,1-12) prezentuje skupinu chytráků, kteří – pokračoval papež - „mluví správně, ale jednají opačně. Všichni jsme prohnaní a vždycky si umíme najít cestu, která není správná, abychom se zdáli spravedlivější než jsme. To je pokrytectví.“

„Takoví předstírají obrácení, ale jejich srdce je lež, jsou lháři! Je to faleš. Jejich srdce nepatří Pánu, patří otci všech lží, satanovi. Je to předstíraná svatost. Mnohokrát před nimi Ježíš upřednostnil hříšníky. Proč? Hříšníci o sobě říkali pravdu: »Odejdi ode mne, Pane, neboť jsem hříšný« - řekl Petr. Takovíto však nikdy něco podobného neřeknou! Říkají: »Děkuji ti, Pane, že nejsem hříšný, nýbrž spravedlivý«... Druhý postní týden nám podává tato tři slova k přemýšlení a rozjímání: výzvu k obrácení; Pánem darovaný dar, to znamená velké odpuštění; a léčku, to znamená předstírat obrácení a vydat se cestou přetvářky.“

Končil papež František dnešní ranní kázání v Domě sv. Marty.