Kde je môj poklad?

23. jún 2023 / pápež František

Vytlačiť

Hromadění bohatství kvůli němu samému je příčinou válek, zničených rodin, ztráty důstojnosti. Naproti tomu spravování majetku tak, aby sloužil obecnému blahu, je každodenní boj. To je hlavní myšlenka z homilie papeže Františka při mši v kapli Domu sv. Marty (19. 6. 2015).

Mt 6, 19-23

Ježiš povedal svojim učeníkom: „Nezhromažďujte si poklady na zemi, kde ich moľ a hrdza ničia a kde sa zlodeji dobýjajú a kradnú. V nebi si zhromažďujte poklady; tam ich neničí ani moľ ani hrdza a tam sa zlodeji nedobýjajú a nekradnú. Lebo kde je tvoj poklad, tam bude aj tvoje srdce.

Lampou tela je oko. Ak bude tvoje oko čisté, bude celé tvoje telo vo svetle. Ale ak sa tvoje oko zakalí, bude celé tvoje telo vo tme.

A keď už svetlo, čo je v tebe, je tmou, aká bude potom tma sama?!“

Bohatství „není jako socha“, která stojí bez pohnutí a nemá na život člověka takřka žádný vliv. „Bohatství – řekl papež – má tendenci růst, hýbat se a zaujímat místo v lidském životě a srdci. A pokud se samo hromadění bohatství stane člověku pohnutkou k jednání, zamoří a zkorumpuje mu srdce. Užívání majetku ke společnému dobru však srdce zachrání.“

Papež svoji homilii rozvíjel na základě dnešního evangelia (Mt6,19-23), ve kterém Ježíš učí této pravdě: »Kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce« a varuje učedníky: »Neshromažďujte si poklady na zemi, kde je kazí mol a rez a kam se zloději prokopávají a kradou. Shromažďujte si však poklady v nebi.« - „Jistě - připouští František – u kořene hromadění majetku je touha po bezpečí. Avšak riziko jednat tak jenom kvůli sobě a stát se tak jeho otrokem, je obrovské.“

„Bohatství nakonec neskýtá bezpečnost navždy. Ba dokonce tě v tvojí důstojnosti stahuje dolů. Děje se to v rodině. Mnohé rodiny jsou rozděleny. Také u kořenů válek stojí tato ambice, která ničí a korumpuje. V tomto světě je mnoho válek kvůli chtivosti moci, bohatství. Pomysleme na válku v našem srdci. »Chraňte se před každou chamtivostí« (Lk 12,15)- praví Pán. Protože chamtivost postupuje, stále jde vpřed a vpřed… Je to stupínek, otevírá dveře, potom nastupuje samolibost – myslet si, že jsme důležití, myslet si, že máme moc – a nakonec pýcha. Odtud pak plynou všechny hříchy, všechny. Jsou to stupínky a prvním je chamtivost, chuť hromadit majetek.“

František přiznává, že „hromadění je vlastností člověka“ a že „vládnout světu je také posláním. A právě v tom spočívá každodenní boj – řekl papež. Jak ale spravovat bohatství světa dobře, aby bylo orientováno k nebi a stalo se bohatstvím v nebi“:

„Jedno je pravda, že když Pán požehná člověka bohatstvím, činí jej správcem tohoto majetku pro společné dobro, pro dobro všech a nikoli jenom pro něho. Není snadné stát se poctivým správcem, protože stále trvá pokušení chamtivosti, touhy stát se důležitým. Tomu tě učí svět a touto cestou tě vede. Je třeba myslet na druhé a na to, že můj majetek je ke službě druhým a že nic z toho, co mám, si s sebou nevezmu. Užívám-li však to, co mi dal Pán, k obecnému blahu jako správce, posvěcuje mne to, činí mne svatým.“

„Často slýcháme spoustu výmluv lidí, kteří tráví život hromaděním majetku - pokračoval papež František. Vyzval pak, aby si každý položil otázku: „Kde je můj poklad? V bohatství nebo v tomto jeho spravování k obecnému dobru?“

„Je to těžké! Jako hra s ohněm! Mnozí uspávají svoje svědomí almužnou a dávají ze svého nadbytku. To není správné spravování. Správce si vezme pro sebe, a to, co zbude, dává druhým, všechno. Spravovat bohatství znamená neustále se zříkat svých vlastních zájmů a nedomnívat se, že nám toto bohatství poskytne spásu. Hromadit ano, dobře. Poklady ano, dobře. Avšak takové, které mají cenu na »nebeské burze«. Tam hromadit.“

Končil papež František ranní kázání v kapli Domu sv. Marty.