Bohatstvo je pre spoločné dobro

4. marec 2019 / pápež František

Vytlačiť

Vatikán, 25. máj 2015, 

slová pápeža Františka z Domu sv. Marty

S bohatstvím je třeba jednat tak, aby sloužilo obecnému dobru. Egoistické zacházení s majetkem způsobuje smutek, odebírá naději a vede ke korupci nejrůznějšího druhu, velké i malé – konstatoval papež František v homilii při ranní mši v kapli Domu sv. Marty.

„Nadšení pro Krista se může v několika okamžicích změnit ve smutek a uzavření do sebe“, komentoval papež František Ježíšova slova z dnešního evangelia (Mk 10,17-27) o velbloudovi, který snadněji projde uchem jehly nežli boháč vejde do nebeského království. Bohatý mladík potká Ježíše, ptá se Jej, „co má dělat, aby měl věčný život“, a ujišťuje Jej, že vždycky zachovával přikázání. Zesmutní však, jakmile mu Mistr odpoví, že mu schází jen „jediné“, totiž aby všechno prodal a rozdal chudým. „Radost a naděje tohoto mladíka se rázem vytratila. Nechtěl se totiž zříci bohatství,“ dodal papež.

Mk 10, 17-27

Keď sa Ježiš vydával na cestu, ktosi k nemu pribehol, kľakol si pred ním a pýtal sa ho: „Učiteľ dobrý, čo mám robiť, aby som obsiahol večný život?“

Ježiš mu povedal: „Prečo ma nazývaš dobrým? Nik nie je dobrý, jedine Boh. Poznáš prikázania: Nezabiješ! Nescudzoložíš! Nepokradneš! Nebudeš krivo svedčiť! Nebudeš podvádzať! Cti svojho otca i matku!“

Ale on mu povedal: „Učiteľ, toto všetko som zachovával od svojej mladosti.“

Ježiš naňho pozrel s láskou a povedal mu: „Jedno ti ešte chýba. Choď, predaj všetko, čo máš, rozdaj chudobným a budeš mať poklad v nebi. Potom príď a nasleduj ma!“

On pri tomto slove zosmutnel a odišiel zarmútený, lebo mal veľký majetok.

Ježiš sa rozhliadol a povedal svojim učeníkom: „Ako ťažko vojdú do Božieho kráľovstva tí, čo majú majetky!“ Učeníci sa nad jeho slovami zarazili. Ale Ježiš im ešte raz povedal: „Deti moje, ako ťažko sa vchádza do Božieho kráľovstva! Ľahšie je ťave prejsť cez ucho ihly, ako boháčovi vojsť do Božieho kráľovstva.“

Oni sa ešte viac čudovali a hovorili si: „Kto potom môže byť spasený?“

Ježiš sa na nich zahľadel a povedal: „Ľuďom je to nemožné, ale Bohu nie. Lebo Bohu je všetko možné.“

„Přilnutí k bohatství je počátkem každého druhu korupce, všude. Zkaženosti osobní, firemní, obchodní, když se např. kupujícímu nedává plná váha, ale také korupce v politice, ve školství.. Proč? Protože ti, co přilnuli ke svojí moci, ke svému bohatství, si myslí, že jsou v ráji. Jsou uzavření, nemají horizont, nemají naději a nakonec budou muset všechno opustit.“

„Vlastnění majetku skrývá určité tajemství,“ poznamenal papež. „Bohatství má schopnost svádět, klamat a vytvářet dojem, že jsme v pozemském ráji. Avšak tento pozemský ráj - pokračoval Petrův nástupce - je místem, jemuž chybí horizont. Podobně jako čtvrť – zavzpomínal papež – kterou jsem navštívil v sedmdesátých letech. Bydleli v ní zámožní lidé, kteří si ji museli ohradit zdí, aby se chránili před zloději.“

„Žít bez horizontu je sterilní, žít bez naděje je smutné. Přilnutí k bohatství v nás vyvolává smutek a způsobuje sterilitu. Mluvím o přilnutí, nikoli o spravování majetku, protože bohatství je k obecnému dobru, je pro všechny. A pokud jej Pán někomu dá, pak proto, aby jej užíval k prospěchu všech, nikoli jen pro sebe, nikoli proto, aby jej zamknul do svého srdce, které se tak zkazí a zesmutní.“

„Bohatství bez velkodušnosti,“ řekl dále papež František, „v nás budí zdání, že jsme mocní jako Bůh. A nakonec nás připraví o to nejlepší, o naději. Avšak Ježíš – uzavíral papež – nám v evangeliu ukazuje, jak správně žít v hojnosti.“

„První blahoslavenství - »Blahoslavení chudí v duchu« - vybízí, abychom se zbavili tohoto přilnutí a zacházeli s bohatstvím, které nám Pan dal, tak aby bylo k obecnému dobru. Jediným způsobem je otevřít ruku, otevřít srdce, otevřít horizont. Jestliže však máš rukou zavřenou, máš zavřené srdce - jako onen boháč, který pořádal hostiny a honosně se šatil – postrádáš horizonty, nevidíš druhé, kteří jsou v nouzi a skončíš jako on, daleko od Boha.“

Končil papež František dnešní ranní homilii v Domu sv. Marty.