Život posúvajú dopredu svätí, nie mocní

7. marec 2024 / pápež František

Vytlačiť

Ráno 12. marca 2015 v príhovore na sv. omši v kaplnke Domu sv. Marty hovoril svätý otec František o tom, že...

... buď budeme světci nebo zhoubci,

třetí cesta neexistuje.

Křesťan nemůže jít cestou kompromisu. Pokud se nenechá pohladit Božím milosrdenstvím a nemiluje bližního jako to činí svatí, stává se z něj pokrytec, který nekoná dobro, nýbrž rozptyluje a boří. Tak mluvil papež František v homilii (12. 3. 2015) při ranní eucharistii v kapli Domu sv. Marty.

Nejprve proroci, potom svatí. Bůh s nimi v čase tvořil dějiny svého vztahu s lidmi. Kromě výjimečnosti těchto vyvolených, jejich učení a jejich skutků, jsou však dějiny spásy bržděny a dlážděny mnoha pokrytectvími a nevěrnostmi. Papež František svojí reflexí odkázal k širokému horizontu, počínaje Ábelem až po naše dny. Hlas Jeremiáše, který podává dnešní čtení (Jer 7,23-28), je hlasem Boha, který hořce konstatuje, že vyvolený lid, ač obdařen mnohým dobrodiním, neslyší. „Bůh daroval všechno – podotkl František – ale dostalo se mu v odpověď pouze špatnosti. Věrnost vymizela – citoval proroka - nejste lidem věrným.“

Pán hovorí: „Dal som svojmu ľudu toto prikázanie: Počúvajte môj hlas a budem vaším Bohom a vy budete mojím ľudom. Kráčajte vždy po ceste, po ktorej som vám prikázal ísť, aby vám dobre bolo.

Ale nepočúvali a nenaklonili si ucho, lež odišli za svojimi chúťkami a v zatvrdilosti svojho zvrhlého srdca sa obrátili ku mne chrbtom a nie tvárou; odo dňa, čo ich otcovia vyšli z Egypta až podnes.

A posielal som vám mnohých svojich sluhov, prorokov; denne som vstával na úsvite a posielal ich, no nepočúvali ma, nenaklonili si ucho, zatvrdili si šiju a robili horšie ako ich otcovia.,

A ak im aj povieš všetky tieto veci, nebudú ťa počúvať. Ak na nich zavoláš, neozvú sa ti. Povieš im teda: Toto je národ, ktorý nepočúva hlas Pána, svojho Boha, a neprijíma napomenutie. Zhynula vernosť, zmizla im z úst.“

Jer 7, 23-38

„Takové jsou dějiny Boží. Zdá se jako by tady Bůh plakal. Tolik jsem tě miloval, tolik jsem ti dal a ty... Všechno proti mně. Také Ježíš s pláčem hleděl na Jeruzalém, protože Jeho srdce obsahovalo celé tyto dějiny, z nichž vymizela věrnost. Konáme svoji vůli a životem jdeme po cestě zatvrzelosti. Srdce se zatvrzuje, petrifikuje, a Boží Slovo nemůže vstoupit. Lid se vzdaluje. I náš osobní příběh se může takovým stát. Můžeme si tedy v tento postní den položit otázku: Naslouchám Pánovu hlasu anebo si dělám, co chci a co se mi zlíbí?“

„Také dnešní evangelium (Lk 11,14-23) podává příklad zatvrzelého srdce, hluchého k Božímu hlasu – řekl dále papež.

Ježiš raz vyháňal zlého ducha, ktorý bol nemý. Keď zlý duch vyšiel, nemý prehovoril. Zástupy žasli; no niektorí z nich hovorili: „Mocou Belzebula, kniežaťa zlých duchov, vyháňa zlých duchov.“

Iní žiadali od neho znamenie z neba, aby ho pokúšali.

Ale on poznal ich myšlienky a povedal im: „Každé kráľovstvo vnútorne rozdelené spustne a dom na dom sa zrúti. Ak je aj satan vnútorne rozdelený, akože obstojí jeho kráľovstvo? Vy hovoríte, že ja mocou Belzebula vyháňam zlých duchov. No ak ja vyháňam zlých duchov mocou Belzebula, čou mocou ich vyháňajú vaši synovia? Preto oni budú vašimi sudcami.

Ale ak ja Božím prstom vyháňam zlých duchov, potom k vám prišlo Božie kráľovstvo.

Keď silný ozbrojený človek stráži svoj dvor, jeho majetok je v bezpečí. Ale keď ho prepadne silnejší ako on, premôže ho, vezme mu zbrane na ktoré sa spoliehal, a korisť rozdelí.

Kto nie je so mnou, je proti mne, a kto nezhromažďuje so mnou, rozhadzuje.“

Lk 11, 14-23

Ježíš uzdravuje posedlého a na oplátku je obviněn: »Vyháníš démony s pomocí vládce zlých duchů! Jsi démonský čaroděj«. Je to typická výtka učitelů Zákona, kteří si myslí, že život se řídí zákony, které stanovují oni“ – dodal papež.

„Docházelo k tomu také v dějinách církve! Pomysleme na ubohou Johanku z Arku. Dnes je svatá! Takovíto učitelé ji upálili za živa, protože ji prohlásili za heretičku, obvinili ji z hereze... A byli to tito učitelé, kteří znali bezpečnou nauku, farizeové vzdálení Boží lásce. Blíže k nám je pak blahoslavený Rosmini. Všechny jeho knihy byly na indexu. Nesměly se číst, jejich čtení bylo hříchem. Dnes je blahoslavený. V Božích dějinách posílal Pán svému lidu proroky, aby mu řekl, že jej miluje. Církvi posílá Pán světce. Oni posunují život církve vpřed, světci. Nikoli mocní, nikoli pokrytci, nýbrž světci.“

„Světci – pokračoval František - jsou ti, kdo nemají strach nechat se pohladit Božím milosrdenstvím. Proto svatí – muži i ženy – rozumějí tolika ubohostem, lidské bídě a zblízka lid doprovázejí. Nepohrdají lidem.“

„Ježíš říká: »Kdo není se mnou, je proti mně«. Neexistuje žádná cesta kompromisu, trochu sem a potom trochu tam. Buď jsi na cestě lásky anebo jsi na cestě pokrytectví. Buď přijímáš lásku Božího milosrdenství anebo si děláš, co chceš, podle svého srdce, které se na této cestě zatvrzuje stále více. Kdo není se mnou, je proti mně. Neexistuje žádná třetí cesta kompromisu. Buď jsi svatý anebo jdeš jinou cestou. Kdo neshromažďuje se mnou, rozptyluje, ba ještě hůře: boří a ničí. Je zhoubcem. Je zkažený a působí zkázu.“

(viac príhovorov sv. otca z Domu sv. Marty)