Nebuďme naivní

20. február 2024 / pápež František

Vytlačiť

Křesťan si má uvědomovat, že bez Boží pomoci, nemůže kráčet životem - konstatoval papež František v homilii při ranní mši v kapli Domu sv. Marty (18. 6. 2015).

Svatý otec zdůraznil, že se můžeme jen dobře modlit, abychom byli schopni odpouštět a chovat v srdci pokoj.

„Kdo si myslí, že je silný, že je schopný zvládat vše sám, je přinejmenším naivní, a nakonec bude poražen spoustou svých slabostí, které si v sobě nese. Slabost nás umí přimět, abychom prosili Boha o pomoc, poněvadž »bez Tebe lidská slabost nic nezmůže«, jak jsme se modlili na začátku mše. Jediný krok nemůžeme v křesťanském životě učinit bez Pánovy pomoci, protože jsme slabí. A kdo stojí, ať dává pozor, aby nepadl, protože je slabý.“

Jsme slabí také ve víře – pokračoval papež. „Všichni máme víru, všichni chceme v křesťanském životě postupovat, ale nejsme-li si vědomi svojí slabosti, budeme poraženi. Proto je tak krásná ona vstupní modlitba z dnešní liturgie.“

Papež pak zaměřil pozornost k modlitbě. „Ježíš nás učí se modlit – řekl s odkazem na dnešní evangelium (Mt 6,7-15), nikoli však »jako pohané, kteří si myslí, že budou vyslyšeni pro množství slov«.“ František v této souvislosti připomněl Samuelovu matku, která prosila Pána o milost dítěte, modlila se a sotva pohybovala rty (1 Sam 1,13). Kněz Eli, který u toho byl, ji pozoroval a byl přesvědčen, že je opilá, a napomenul ji.

„Jenom pohybovala rty, protože nedokázala mluvit. Prosila o dítě. Taková je modlitba před Pánem. A poněvadž víme, že On je dobrý, ví o nás všechno a ví, co potřebujeme, začínáme ji slovem »Otče«, jež je zajisté slovem lidským a dává nám život, ale jenom v modlitbě ho můžeme říci v síle Ducha svatého.“

Mt 6, 7-15

Ježiš povedal svojim učeníkom: „Keď sa modlíte, nehovorte veľa ako pohania. Myslia si, že budú vypočutí pre svoju mnohovravnosť. Nenapodobňujte ich; veď váš Otec vie, čo potrebujete, prv, ako by ste ho prosili.

Vy sa budete modliť takto: 

Otče náš, ktorý si na nebesiach, posväť sa tvoje meno, príď tvoje kráľovstvo, buď tvoja vôľa, ako v nebi tak i na zemi.

Chlieb náš každodenný daj nám dnes. A odpusť nám naše viny, ako i my odpúšťame svojim vinníkom. A neuveď nás do pokušenia, ale zbav nás Zlého.

Lebo ak vy odpustíte ľudom ich poklesky, aj váš nebeský Otec vám odpustí. Ale ak vy neodpustíte ľuďom, ani váš Otec neodpustí vaše hriechy.“

„Začínejme modlitbu silou Ducha, který prosí v nás – vybízel dále papež. "Takto se modleme, jednoduše. S otevřeným srdcem v přítomnosti Boha, který je Otcem a ví, co potřebujeme dříve než si o to řekneme.“

Papež nakonec obrátil pozornost k odpuštění a poznamenal, jak Ježíš poté co učedníky naučil modlitbu Otče náš, ještě „dodatečně zdůraznil“, že pokud neodpustí viny druhým, ani Otec jim neodpustí:

„Můžeme se dobře modlit a říkat Bohu Otče jedině tehdy, pokud je naše srdce v pokoji s ostatními, s bratry. Někdo řekne: »Ale otče, mně tamten udělal toto a tenhle tamto..« - Odpusť. Odpusť jako ti odpustí Bůh. A tak se ze slabosti, která je v nás, s pomocí Boží v modlitbě stává pevnost, protože odpuštění je obrovská pevnost. Je třeba, abychom měli sílu k odpuštění, ale tato pevnost je milost, kterou musíme dostat od Pána, protože jsme slabí.“

Končil papež František ranní kázání v kapli Domu sv. Marty.