SpäťÚvod / Články / Naše projekty / duchovné cvičenia / Keď hlboké ticho objímalo všetko
Život je stretnutieToto je Boží Syn

Keď hlboké ticho objímalo všetko

31. december 2016 / Richard Čemus, SJ

Vytlačiť Vytlačiť
Keď hlboké ticho objímalo všetko

Úvaha k dnešnému evanjeliu od Richarda Čemusa:

Na počiatku bolo Slovo a Slovo bolo u Boha a to Slovo bolo Boh.

Ono bolo na počiatku u Boha. Všetko povstalo skrze neho a bez neho nepovstalo nič z toho, čo povstalo. V ňom bol život a život bol svetlom ľudí. A svetlo vo tmách svieti, a tmy ho neprijali.

Bol človek, ktorého poslal Boh, volal sa Ján. Prišiel ako svedok vydať svedectvo o svetle, aby skrze neho všetci uverili. On sám nebol svetlo, prišiel iba vydať svedectvo o svetle.

Pravé svetlo, ktoré osvecuje každého človeka, prišlo na svet. Bol na svete a svet povstal skrze neho, a svet ho nepoznal. Prišiel do svojho vlastného, a vlastní ho neprijali.

Ale tým, ktorí ho prijali, dal moc stať sa Božími deťmi: tým, čo uverili v jeho meno, čo sa nenarodili ani z krvi, ani z vôle tela, ani z vôle muža, ale z Boha.

A Slovo sa telom stalo a prebývalo medzi nami. A my sme uvideli jeho slávu, slávu, akú má od Otca jednorodený Syn, plný milosti a pravdy.

Ján o ňom vydal svedectvo a volal: „Toto je ten, o ktorom som hovoril: Ten, čo príde po mne, je predo mnou, lebo bol prv ako ja.“

Z jeho plnosti sme my všetci dostali milosť za milosťou. Lebo ak zákon bol daný skrze Mojžiša, milosť a pravda prišli skrze Ježiša Krista.

Boha nikto nikdy nevidel. Jednorodený Boh, ktorý je v lone Otca, ten o ňom priniesol zvesť.

(Jn 1, 1-18)

„Když hluboké ticho všechno objímalo a noc ve svém běhu k polovině došla, tvé všemocné slovo, Bože, sestoupilo z královského trůnu z nebe.“ (Mdr 18,14n)

Vstup k 2. neděli po Vánocích evokuje vánoční tematiku v době, kdy mnozí už uklízí betlémy do krabic. Vánoční doba přitom trvá do Křtu Páně a vánoční stromek na Svatopetrském náměstí stojí do Hromnic. Nejsou-li Vánoce víc než pohoda a komerce, s předstihem začínají a rovněž s předstihem končí. Obchodníci upínají pozornost už na karneval a čokoládovny chrlí velikonoční zajíce, kteří na pultech hned vedle kasy sedí mezi barvenými vejci. Není v tom však teologická provázanost Vánoc s Velikonocemi, ale spíše jejich zploštění. Pro křesťana jsou Vánoce stále přítomným tajemstvím Vtělení. „Kristus nevykoupil svět žádnou sebevznešenější ideou, ale svým tělem,“ jak ve své nedávné homilii zdůraznil Papež František.

Vánoční příběh předznamenává osud Božího syna: „Přišel do svého vlastního, ale jeho vlastní ho nepřijali.“ (Jan 1,11). Ačkoliv je skrze Josefa propojen s rodem Davidovým, není pro něj v Davidově městě místo. A přestože je naplněním mesiánského očekávání, nesmí ani zemřít v posvátném městě Jeruzalémě, ale jako vyvrhel za jeho hradbami.

Podobně pak křesťané budou žít v tomto světě, ale nebudou z tohoto světa. Poselství evangelia bude vytlačováno z veřejného prostoru, jako to zažíváme dnes v celém západním světě. A přesto věříme, že bez Krista, který je kamenem nárožním, nic z toho, co stojí, by už dávno nestálo. Pro povrchní pohled svět Boha nepotřebuje – funguje i bez něj. Přesto věříme, že v Ježíšově osobě je vytěsňován ten, „skrze kterého vše bylo stvořeno“ – jak vyznáváme v Krédu. Bůh je tedy zdánlivě přebytečný a nemá v tomto světě místo. Ale právě tím ukazuje svou nezbytnost.

V přemíře horlivosti jsme se obraceli k filosofickým apologiím typu „Bůh – nehybný hybatel, či nejvznešenější idea“ a snažili se dokazovat Boží existenci, a zajistit mu místo tam, kde je vědou tolerován. Zakrývala se tím jen pravda, že Bůh je nade vším a všemu vládne jako král universa – Pantokrator. Mudrci z Východu rozeznali v obyčejně vypadajícím dítěti v chlévě na perifirii Věčného Krále králů. Nevedla je k tomuto poznání suma lidské zkušenosti, ale záblesk Boží Moudrosti prozařující veškerenstvem. Takový sofiologický pohled na svět očima víry zří stopy Boží i tam, kde Bůh jakoby nebyl přítomen, např. v utrpení dětí.

Hledání Boží Moudrosti, která řídí běh světa a uskutečňuje své plány s člověkem i v totálním chaosu, se odráží v ikonách, které představují ke kráse dotvořený kosmos – jako opak chaosu. Velkolepým plodem tohoto hledání je zejména chrám zasvěcený Boží Moudrosti v Cařihradu Hagia Sophia nebo chrám Premůdrosti ve starobylém svobodném městě Novgorodu. Novgorodské ikony znázorňovaly Boží moudrost jako anděla s dívčí tváří na trůně. Jak praví kniha Sirachovcova: „Moudrost se sama chválí a slaví uprostřed svého lidu. Otvírá svá ústa ve shromáždění Nejvyššího a velebí se před jeho zástupy: Tvůrce veškerenstva mi dal rozkaz, můj stvořitel mi poručil vztyčit stan.“ (Sir 24,1-4.12-16)

Jaké prostředky má však Boží Moudrost, aby se v tomto světě prosadila než pouhé slovo? Zdá se to málo, Evangelium však odpovídá: „Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh.“ (Jan 1,1) Kulturní národy věří v sílu slova. Z našich nedávných dějin víme, jaký náboj dal společnosti Manifest 2000 slov.

Václav Havel zvítězil nad násilím jako David nad Goliášem pouhým slovem. Ne náhodou jednu ze svých slavných proslovů započal Havel prvním veršem Janova evangelia „Na počátku bylo Slovo“ (v príhovore 15. 9. 1989, Frankfurt, Slovo o slove). Kdo namítal, že slova nemají moc, tomu odpověděl Havel, že právě v tom spočívá „Moc bezmocných“.

Z hlediska víry, lidské slovo má moc a sílu v té míře, v jaké ladí se slovem Božím a slouží věci Boží. Slovo Boží v ústech proroka mohlo trhat skálu či vyprovokovat prorokovu smrt. Říká-li Introitus této neděle: „Když hluboké ticho všechno objímalo a noc ve svém běhu k polovině došla, tvé všemocné slovo, Bože, sestoupilo z královského trůnu z nebe.“ (Mdr 18,14n), je moudrý pohled toho, kdo ve zdánlivě bezmocném slovu vidí vrchol dějin světa.

Tak jako Tři králové prosme i my o ono pronikavé nazírání událostí života, skrze které se zjevuje Moudrost Boží skrytá ve věcech lidských. Otevřou se tak před námi nové horizonty, tak nevídané, že je důvod o ně zápasit.

Bylo-li na počátku slovo Boží, je na jeho konci jeho Vtělení v Kristu Ježíši. V něm člověk rozmlouvá opět zcela svobodně a důvěrně s Hospodinem, jako Adam v ráji před hříchem. Tento boho-lidský dialog, kde Slovo dává slovo, probouzí v každém našem lidském slově božský potenciál: naše slovo pak neuráží, neničí a nevyzvídá, ale laská, hojí a povzbuzuje. Člověk se tak staví a dotváří tím Boží svět. Apoštol Pavel na nás svolává toto požehnání slovy listu Efezským: „On ať osvítí vaše srdce, abyste pochopili, jaká je naděje těch, které povolal, jaké poklady slávy skrývá křesťanům jeho dědictví.“ (Ef 1,3-6.15-18)

Nejsme tedy loutky, ale Boží přátelé.A tvoje srdce, bije ještě?

 



 

V slovenskom jazyku si u nás môžete zakúpiť knihu Alberta Maggiho:

 

Príkaz na zabitie

 

predajná cena 7,90 €,

cena v ŠOPE ZAOSTRI 7,11 € (ušetríte 10%)

počet strán 128, formát 140 x 210

väzba brožovaná, šitá

hmotnosť 170 g

ISBN 978-80-971853-1-2

EAN 9788097185312

e-kniha len za 4,00 €

ukážky z knihy

CHCEM OBJEDNAŤ

 

 



 

Autor: Richard Čemus, SJ
Zdroj: www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=19347
Diskusia (0)
Zatiaľ žiadny komentár
Nový komentár
Pridať príspevok
Registrovať sa môžete TU. Prihlásiť sa môžete TU.
Podobné články

Čo obnoví rodinu?

18. február 2013 / duchovné cvičenia

teologie těla pro začátečníky

Ak budúcnosť ľudstva stojí na manželstve a rodine, je nutné aby aj manželstvo a rodina prešli obnovou. Táto obnova nespočíva v tvorbe akéhosi iného či...

Nebo je stretnutie

29. november 2017 / duchovné cvičenia

Nebo je stretnutie

Pri čítaní evanjelia dnešného dňa nám až behá mráz po chrbte, keď si predstavíme že by sme toto všetko mali zakúsiť na vlastnej...

Tri podmienky slobody

4. september 2016 / duchovné cvičenia

Tri podmienky slobody

Aby sme správne chápali evanjeliá, treba ich čítať v pôvodnom jazyku a v aktuálnom historickom kontexte ich vzniku. Málo kto z nás však na to má...

Približovali sa k nemu hriešnici

7. marec 2015 / duchovné cvičenia

Približovali sa k nemu hriešnici

Včera sme počuli radikálne podmienky slobody voči Ježišovi - zbavenie sa falošnosti, rodinných pút, svojej povesti a oslobodenie sa od vlastnenia majetku a tak vziať kríž....

N