Dialóg treba viesť s Bohom aj s ľuďmi

11. apríl 2024 / pápež František

Vytlačiť

Kdo nechce vést dialog, odpírá poslušnost Bohu a brání těm, kdo hlásají novost Boží – zdôraznil svätý otec František ráno 16. apríla 2015 v príhovore na sv. omši v kaplnke Domu sv. Marty.

Dnešní liturgická čtení mluví o poslušnosti.

Jn 3, 31-36

Kto prichádza zhora, je nad všetkých. Kto je zo zeme, patrí zemi a hovorí pozemsky. Kto prichádza z neba, je nad všetkých a svedčí o tom, čo videl a počul, ale nik neprijíma jeho svedectvo.

Kto prijíma jeho svedectvo, potvrdzuje, že Boh je pravdivý. Lebo ten, koho poslal Boh, hovorí Božie slová, pretože on nedáva Ducha podľa miery.

Otec miluje Syna a dal mu do rúk všetko. Kto verí v Syna, má večný život, ale kto Synovi neverí, neuzrie život a spočinie na ňom Boží hnev.

„Častokrát – poznamenal papež – nás poslušnost přivádí na cestu, kterou nepovažujeme za nutnou. Poslechnout však znamená mít odvahu změnit cestu, když to Pán po nás žádá. Kdo je poslušný, má život věčný, avšak kdo není poslušný, zůstává na něm Boží hněv,“ parafrázoval František dnešní evangelium (Jan 3,31-36). Naproti tomu v prvním čtení ze Skutků apoštolů (Sk 5,27-33) přikazují velekněží a starší Ježíšovým učedníkům, aby přestali hlásat evangelium. Skrze učedníky totiž docházelo k zázrakům, lid je následoval a počet věřících rostl. Uvězní je tedy, ale Boží anděl je osvobodí a oni opět hlásají evangelium. Znovu jsou zatčeni a vyslýcháni, a Petr na výhrůžky velekněze odpovídá: »Více je třeba poslouchat Boha než lidi«. Velekněží však nechápali:

„Byli to učenci, studovali dějiny vyvoleného lidu, studovali proroctví, znali Zákon, byli seznámeni s veškerou teologií izraelského lidu a Božím zjevením. Věděli všechno, byli učitelé a nebyli schopni rozpoznat Boží spásu. Jak je možná taková umíněnost? Protože to není umíněnost hlavy, pouhá tvrdohlavost. Je to tvrdost srdce... A lze se ptát: jaký průběh má tato naprostá umíněnost hlavy i srdce?“

„Tato umíněnost má svou historii – pokračoval papež – a dochází k ní uzavřením se do sebe, když se nevede dialog; je to nedostatek dialogu.“

„Takoví neuměli vést dialog, nedovedli vést dialog s Bohem, protože se neuměli modlit a vnímat Pánův hlas. A neuměli vést dialog s druhými. Je třeba se ptát: »Proč to interpretuješ takto?«. Oni interpretovali Zákon pouze proto, aby jej zpřesnili. Byli však uzavřeni Božím znamením v dějinách, byli uzavřeni svému lidu, svému vlastnímu lidu. Byli uzavřeni. A nedostatek dialogu, tato uzavřenost srdce je přivedla k neposlušnosti Bohu. Takové je drama těchto učitelů Izraele, těchto teologů Božího lidu: nedovedli naslouchat, nedovedli vést dialog. A dialog se vede s Bohem i s bratry.“

Znamením, které vyjevuje, že někdo „nedovede vést dialog“ a „není otevřen Pánovu hlasu a znamením, která Pán mezi lidem koná“ – řekl dále Petrův nástupce – „je zuřivost a chuť umlčet všechny, kdo hlásají Boží novost, v tomto případě, že Ježíš vstal z mrtvých. Nemají pravdu, ale dotahují to až sem. Je to smutné. Jsou to ti samí, kdo zaplatili strážcům hrobu, aby říkali, že učedníci ukradli Ježíšovo tělo. Dělají vše proto, aby se neotevřeli Božímu hlasu.“

„Modleme se v této mši za učence a učitele, za ty, kteří učí Boží lid, aby se neuzavírali a vedli dialog. Tak se zachrání před Božím hněvem, který na nich zůstane, nezmění-li svůj postoj (srov. Jan 3,36).“

Končil papež František dnešní kázání v Domu sv. Marty.